Kotul rudohřbetý

(lat. Saimiri oerstedii, angl. Central American squirrel monkey)

Popis

Kotul patří do čeledi malpovití (Cebidae), kam patří i příbuzné malpy, tamaríni a kosmani. Kotul rudohřbetý jako jediný z pěti druhů kotula žije mimo Jižní Ameriku. Vyskytuje se podél pacifického pobřeží Kostariky a na území severozápadního cípu Panamy. Kotula najdeme v různých typech nížinného lesního porostu, kde je hojná nižší až středně vysoká vegetace, anebo v lesích, které byly částečně vykáceny.

Kotul je drobná opice se štíhlým tělem dorůstajícím délky 26 až 29 cm, ocas je ještě delší než samotné tělo zvířete – měří 36 až 40 cm. Váha opice se pohybuje mezi 600 až 950 g, samec je průměrně o 16 % těžší než samice. Zbarvení obou pohlaví se navzájem neliší, srst kotula je na většině těla žlutohnědá se světle žlutým břichem a rezavým hřbetem a končetinami. Na špičce ocasu, tlamě a vršku hlavy má opice černou srst, která kontrastuje se světlým obličejem. Dlouhý ocas dospělého kotula není chápavý a tak slouží jen k udržování rovnováhy při pohybu ve větvích stromů. Zadní končetiny s krátkým stehnem umožňují zvířeti dělat velké skoky.

Kotul je aktivní během dne a tři čtvrtiny času stráví hledáním potravy, denně tak urazí dva až pět kilometrů. Dospělý kotul se stává kořistí mnoha predátorů, jako jsou draví ptáci, velcí hadi či divoké kočky. Mláďata jsou ohrožena také tukany, kunami, nosály a jinými opicemi, např. chápany. Věk dožití kotula v přírodě je neznámý, ale v zajetí se dožívá okolo 15 let.

Sociální uspořádání

Kotul žije ve velkých tlupách, které se skládají z několika samců, samic, jejich mláďat a mohou čítat od 20 do 70 jedinců. Skupina obývá území o velikosti 0,3 až 0,6 km², to se může překrývat s územím sousedních tlup. Členové tlupy se drží většinu času při sobě a v noci i společně spí na jednom stromě. Mají mezi sebou pevná pouta, nekonkurují si a ani mezi sebou nebojují. V tlupě nevládne po většinu roku žádná hierarchie. Zajímavé je, že samci ve skupině jsou si navzájem příbuzní a hierarchii si mezi sebou vytváří jen v době rozmnožování.

Potrava

Kotul je všežravec, živí se vším, co v lese najde. Základ jeho potravy tvoří hmyz a bezobratlí, hlavně housenky a kobylky, dále drobní obratlovci, jako jsou netopýři, ptáci, ještěrky a stromové žáby. Velkou část jídelníčku také tvoří nejrůznější plody a ovoce. Z rostlinné potravy požírá semena, pupeny, listy, kůru, květy a jejich nektar. Je významným opylovačem a také rozšiřovatelem semen mnoha rostlin, např. mučenky (Passiflora). V blízkosti lidí se kotul také živí pěstovanými plodinami, jako jsou banány, káva, mango a kukuřice.

Kotul má jedinečný způsob lovu netopýrů z čeledi listonosovití (Phyllostomidae), kteří si z listí tvoří jakýsi stan, pod nímž jsou přes den ukryti. Opice najde tento „stan“, vyleze na větve nad ním a skočí na něj, tím se snažit shodit spícího netopýra na zem, kde ho potom uloví.

Komunikace

Kotul se s dalšími členy tlupy navzájem dorozumívá hlavně prostřednictvím zvuků, a tak bývá skupina zvířat velmi hlučná a je v lese dobře slyšet. Navzájem se upozorňují varovným signálem na blížící se nebezpečí. Kotul je velmi obezřetný, a tak upozorňuje i na předměty, které predátory připomínají, např. padající větev nebo letadlo. Kromě toho opice využívají vzájemné probírání srsti k udržování dobrých vztahů ve skupině.

Rozmnožování

Doba páření kotula nastává jednou ročně v září, samice v této době přichází do krátké říje, která trvá jen 12 až 36 hodin. Samci se také občas odpojují od tlupy a snaží se pářit se samicemi ze sousedních skupin. Samice při výběru partnera preferuje větší samce, ti proto zhruba dva až jeden měsíc před obdobím rozmnožování začínají vlivem hormonů přibírat na váze. Březost kotula je dlouhá šest měsíců a po této době se samici rodí jediné mládě.

V celé tlupě se všechna mláďata narodí během jednoho týdne. První týdny tráví mládě přichycené na hřbetě samice, mezi pátým a desátým týdnem života se začíná samo pohybovat a zkouší přijímat pevnou potravu. O mládě se většinou stará jeho matka, ale občas jí pomáhají i další samice z tlupy. Jen 50 % mláďat se dožije šesti měsíců, stávají se totiž snadnou kořistí dravých ptáků a dalších predátorů. Mládě je závislé na matce do jednoho roku života, kdy se osamostatňuje. Samice dospívají v jednom roce, zatímco samci až ve věku čtyř až šesti let. U kotula je zajímavé, že v tlupě zůstávají samci a samice ji opouštějí a přidávají se k jiné.

Zajímavosti

  • V poměru k velikosti těla má kotul největší mozek ze všech druhů primátů. Váží okolo 26 g, zaujímá tedy 4 % celkové tělesné váhy zvířete.
  • Latinské druhové označení oerstedii mu dal Johannes Theodor Reinhardt na počest jeho kolegy dánského botanika Anderse Sandøe Ørsteda.
  • Kotul rudohřbetý se jen zřídka pohybuje nebo krmí společně s dalšími druhy opic. Tlupu ale občas sledují různé druhy ptáků, kteří loví drobný hmyz vyplašený opicemi. Jsou to například luněc rezavoprsý (Harpagus bidentatus), tangara mravenčí (Eucometis penicillata), klouzálek středoamerický (Dendrocincla anabatina), momoti (Momotidae) a trogoni (Trogoniformes).
  • Kotul je častým laboratorním a pokusným zvířetem v biomedicínském, leteckém a kosmickém výzkumu. V minulosti i současnosti byl a je chován jako neobvyklý domácí mazlíček.
  • Populace kotula rudohřbetého v 70. letech značně poklesly z původních 200 000 na pouhých 5 000 jedinců, především v důsledku lovu, odlesňování krajiny, rozšiřování polí, pastvin a plantáží a také odchytu pro trh s domácími, laboratorními a pokusnými zvířaty. Proto je dnes kotul rudohřbetý řazen mezi zranitelné druhy. Na území Kostariky a Panamy již zmizela drtivá většina původního životního prostředí kotula.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.