Kondoři

Kondor andský

(lat. Vultur gryphus, angl. andean condor)

Kondor krocanovitý

(lat. Cathartes aura, angl. turkey vulture)

Popis – kondor andský

Kondoři andští jsou draví ptáci, kteří mají po albatrosovi stěhovavém druhé největší rozpětí křídel na světě, které dosahuje až 3,2 m. Jsou i jedněmi z největších létajících ptáků, tělo bývá 100–130 cm dlouhé a jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí 8–10 kg. Samice jsou menšího vzrůstu než samci. Vyskytují se po celých Andách až do 5 000 m n. m. Preferují otevřené biotopy, jako jsou travnaté pláně a pastviny, kde mohou snadněji vyhledávat zrakem potravu.

Jsou to výborní letci, kteří využívají teplých stoupavých vzdušných proudů a nemusí tak vynakládat téměř žádnou energii na mávání křídly. Darwin uvádí, že pozoroval jednoho jedince půl hodiny, aniž by jedinkrát mávnul křídlem. Peří dospělců je černé, s bílým límcem na krku a skvrnami na horní straně křídel. Hlava je holá, pokrytá jen červenou kůží, a to kvůli udržování čistoty. Podle nálady zvířete může tato kůže měnit barvu. Na hlavě mají samci velký hřebínek a kůže na krku vytváří záhyby. Samice mají jasně červenou duhovku. Mladí jedinci jsou zbarveni hnědě s černou hlavou a krkem.

Nohy kondorů jsou přizpůsobeny spíše k chůzi než k uchopení, jejich drápy jsou rovné a tupé. Zobák kondorů je silný zahnutý a je uzpůsoben k trhání kůže a masa.

Kondoři andští jsou také jedni z nejdéle žijících ptáků, uvádí se, že v zajetí se mohou dožít až 100 let, v přírodě pak přes 50 let. Dospělá zvířata nemají žádného přirozeného nepřítele, ale mláďata se někdy stávají kořistí dravců nebo lišek.

Popis – kondor krocanovitý

Kondoři krocanovití mají rozpětí křídel 160–183 cm, dosahují délky 62–81 cm a váhy 0,8–2,3 kg. Vyskytují se v částečně otevřených oblastech, jako jsou subtropické lesy, křovinaté oblasti, pastviny a pouště.

Peří kondorů je zbarveno černohnědě se spodní stranou křídel šedostříbrnou. Mezi jedinci opačného pohlaví není žádný rozdíl ve zbarvení, samice jsou větší. Hlava dospělce je pokryta červenou holou kůží, zobák mají krátký a zahnutý. U mladých jedinců je hlava šedá s černou špičkou zobáku.

Tento druh kondora má velmi dobrý čich, kterým vyhledává svou potravu. Kondor krocanovitý má jen málo přirozených nepřátel, mláďata se mohou stát kořistí lišek. V přírodě se dožívají okolo 21 let.

Sociální uspořádání

Kondory můžeme ve dne vidět buď samostatně, anebo v menších hejnech. Noc tráví v menších či větších skupinách na svých obvyklých nocovištích, kde je dodržována přísná hierarchie. Nejlepší místa obsazují silní samci. Nejčastěji to jsou skalní římsy, uschlé stromy nebo i lidské stavby.

Potrava

Kondoři se převážně živí mršinami, které vyhledávají ze vzduchu. Denně nalétají při hledání potravy až 200 km. Potravu vyhledávají zrakem nebo čichem. Přednostně vyhledávají mršiny velkých zvířat, jako jsou jeleni, dobytek nebo mořští savci. Často můžeme vidět kondory u silnic, kde požírají auty sražené živočichy. Dále vybírají vejce a mláďata z hnízd jiných ptáků nebo zabíjí zraněná zvířata, jen výjimečně sami loví.

Jako ostatní mrchožrouti hrají kondoři důležitou roli v ekosystému, odstraňují mršiny, které by jinak byly zdrojem šíření nemocí. Jejich nohy nejsou přizpůsobeny k přenášení potravy, a tak se musí nažrat na místě. Proto jsou schopni pozřít množství odpovídající dvěma třetinám jejich váhy. Následně mohou mít problém vzlétnout.

Při získávání potravy různé druhy kondorů „spolupracují“. Kondor krocanovitý má výborný čich, kterým zachytí pach mrtvoly na velkou vzdálenost. Jeho zobák je ale příliš slabý na to, aby pronikl kůží mrtvého zvířete. Kondora krocanovitého sleduje kondor andský, který lépe vidí, než cítí a má dost silný zobák pro načnutí mršiny.

Rozmnožování

Kondoři andští jsou monogamní a vytváří páry na celý život. Samotnému páření předchází rituální námluvy, kdy se samec předvádí před samicí, roztahuje křídla, mění barvu kůže na krku, syčí a cvaká jazykem.

Kondoři si nestaví hnízda, na vybranou skalní římsu vysoko nad zemí (v nadmořské výšce až 5 000 m n. m.) si přinesou jen několik klacků nebo kamenů. Samice naklade každý druhý rok jedno vejce (výjimečně dvě), při zahřívaní se střídají oba rodiče a doba inkubace je dlouhá 54–58 dní. Pokud pár o vejce přijde, samice naklade nové. Toho se využívá při umělém odchovu kondorů, může se tak zvýšit rozmnožovací úspěšnost až na dvojnásobek.

Mláďata kondorů jsou pokryta šedým prachovým peřím a jsou plně závislá na rodičích, kteří je krmí vyvrženou potravou. Pokud se mláďata cítí v ohrožení, brání se syčením a zvracením na nepřítele. Po 6 měsících jsou schopna letu, ale zůstávají s rodiči až do dvou let. Rozmnožovat se ale začínají až v 6–7 letech. Protože mají kondoři takto pomalou reprodukci, jsou více ohroženi negativními vlivy.

Rozmnožování kondorů krocanovitých je v zásadě stejné, jen se liší skupinovými námluvami, délkou inkubace (30–40 dnů) a rychlostí vývoje mláďat, která jsou schopna letu už v 10 týdnech a s rodiči zůstávají jen do podzimu.

Smysly

Mají velmi dobře vyvinutý čich a zrak, pomocí kterých dokážou najít mrtvolu nebo umírající zvíře i z velké výšky.

Komunikace

Kondoři nemají hlasový orgán ptáků, tzv. syrinx, takže vydávají jen minimum zvuků. Když se cítí ohroženi, ozývají se syčením. Dalším projevem je mručení, které používají hladová mláďata nebo dospělci během námluv. Ke komunikaci mezi sebou ještě využívají kůži na hlavě a krku, která mění zbarvení podle nálady zvířete.

Zajímavosti

• Kondor krocanovitý během noci snižuje svoji tělesnou teplotu o 6 °C, tedy na 34 °C. Šetří tím energii.
• Kondoři mají zvláštní zvyk – aby se ochladili, močí si na nohy. Stejně to dělají i čápi a supi.
• Kondor andský je symbolem And a národním symbolem několika států: Peru, Kolumbie, Ekvádoru, Bolívie a Chile. Je vyobrazen na jejich státních znacích a často také na známkách.
• Rodové jméno kondora andského vultur je převzato z latinského slova vultur, které znamená sup. Druhový název gryphus je odvozen z řeckého slova grupós, které by se dalo přeložit jako hákonosý.
• Pojmenování kondor krocanovitý vzniklo podle tmavého opeření a červené hlavy, kterou připomíná tento druh krocana divokého. Rodové jméno kondora krocanovitého cathartes znamená čistič.
• Kondor andský je zařazen mezi téměř ohrožené druhy a kondor krocanovitý mezi málo dotčené druhy. Kondory ohrožuje zabíjení pytláky a lov, protože mnoho lidí si stále myslí, že se kondoři živí ulovenou zvěří a tedy i dobytkem. Často také hynou na následky požití mršin zvířat, která byla otrávena jedem, pesticidy nebo i léčena různými veterinárními léky. Hodně kondorů zemře při střetu s dráty elektrického vedení nebo se omylem chytí do nalíčených pastí. Vadí jim také olovnaté broky, které zůstanou v postřelených zvířatech, a ztráta jejich přirozeného prostředí.
• Některé státy jsou zapojeny do reintrodukčních programů, které množí kondory v zajetí a pak je vypouští zpět do přírody. Tato zvířata jsou vychována s minimálním kontaktem s lidmi, mláďata jsou krmena rukavicí, která vypadá jako dospělý kondor. Před vypuštěním tráví tři měsíce ve voliérách, aby se aklimatizovali na okolní prostředí. Po vypuštění jsou kondoři sledováni pomocí satelitu.
• Kondor andský byl v mytologii spojován se slunečním božstvem. Je symbolem síly a zdraví a věřilo se, že jeho kosti a orgány jsou léčivé. To vedlo k jejich občasnému zabíjení. V některých typech býčích zápasů byl kondor přivázaný na hřbetě býka a po zápase vypuštěn na svobodu.
• Pozice kondorů v systému ptáků je nejasná, zřejmě jsou jejich nejbližší příbuzní čápi.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.