Kobra indická

(lat. Naja naja, angl. Indian cobra, Asian cobra nebo spectacled cobra)

Popis

Kobra indická je smrtelně jedovatý had rozšířený na indickém subkontinentu. Patří do tzv. „velké čtyřky“ nejnebezpečnějších hadů Indie (další jsou bungar modravý, zmije řetízková a zmije paví). Kobra běžně dosahuje délky těla kolem 2 metrů, výjimečně i více. V muzeu v hlavním městě Srí Lanky Kolombo najdeme exemplář měřící 2,22 m.

Tělo hada je pokryto rohovitými šupinami, které jsou derivátem pokožky stejně jako třeba ptačí peří. Během života dochází k pravidelnému svlékání kůže. Pod starou kůží, která je svlečena najednou, se vytvoří nová. V této době je had velmi nebezpečný, protože má kůži i na srostlých průhledných očních víčkách, a tak dočasně nevidí.

Zbarvení těla kobry je dost variabilní, může být světle nebo tmavě hnědé, občas i olivově šedé či černé. Někdy může mít had na hřbetě bílé nebo žlutavé tečkování, které se spojuje v proužky. Spodní strana těla je šedá nebo žlutavá. V případě, že se cítí kobra ohrožena, roztahuje krční oblast do plochy, aby se zdála větší a nebezpečnější. Vystavuje tak také charakteristické „brýle“ na zadní straně krku. Odtud také pochází pojmenování hada „brejlovec“. Hinduisté věří, že je to šlépěj Kršny. Tuto kresbu mají ale jen kobry v jižní Indii a na Srí Lance.

Na kobru nejčastěji narazíme na travnatých plochách, v zemědělsky využívané krajině, hlavně v blízkosti rýžových polí a v okolí vesnic. Skrývá se ve starých zdech, hromadách kamení, dříví, v opuštěných norách a termitištích. Vyhýbá se suchým oblastem a v Himálaji ji najdeme až do výšek okolo 4 000 m n. m. Kobra umí velmi dobře plavat. V zajetí se může dožít až 30 let.

Kobří jed

Kobra patří mezi smrtelně jedovaté hady. Její jed obsahuje synaptické neurotoxiny, které ovlivňují nervový systém, paralyzují svaly a tím mohou způsobit i zástavu srdeční činnosti a dýchání. Jed se po těle šíří rychleji díky enzymům, které způsobují rozpad buněk v okolí kousnutí. Pro člověka je smrtelná dávka již 10–17 mg jedu. Jedové váčky přitom obsahují kolem 230 mg jedu, tedy zhruba 20 smrtelných dávek.

Had se však jedem snaží šetřit a tak před samotným uštknutím kousne jen „varovně“ s malou dávkou jedu. Pokud je včas přivolána pomoc a podáno sérum, je šance na přežití celkem vysoká. Reakce na jed se objevuje od 15 minut do dvou hodin od uštknutí. Velmi záleží na tom, kam had člověka uštkl a kolik jedu použil. V případě uštknutí kobrou přímo do žíly nastává smrt do 15 minut.

Kobra indická patří do skupiny tzv. plivajících kober, takže dokáže nejen uštknout, ale také vystříknout jed na vzdálenost 2 až 4 metrů. Ústí jedových žláz na zubech je totiž na jejich předních špičkách, a tak při stlačení jedové žlázy okolními svaly dojde k vystříknutí jedu. Kobra při tom navíc ještě pohybuje hlavou ze strany na stranu a cíl rozhodně nemine. Míří na oči, kde se jed velmi rychle vstřebá sliznicí. Tuto metodu had používá jen jako obranu před většími predátory. U člověka zasažení očí vyvolává bolest, dočasnou slepotu a někdy i smrt.

Sociální uspořádání

Kobry jsou samotáři a nevytváří žádné větší seskupení jedinců.

Potrava

Kobry se vydávají na lov hlavně v noci. Živí se hlavně krysami a dalšími hlodavci, proto je velmi často najdeme v oblastech osídlených lidmi, jako jsou pole, plantáže a farmy. Kromě toho loví ještě žáby, ptáky a jiné druhy hadů. Mladé kobry žerou také hmyz.

Rozmnožování

Kobry kladou svá vejce mezi dubnem a červnem, v této době bývají obzvláště podrážděné a útočné. Samice najde vhodný úkryt, třeba podzemní noru nebo termitiště, a tam naklade 10–30 vajec. Mláďata se líhnou za 48–69 dní, jsou 20–30 cm dlouhá, nezávislá na matce a s plně funkčním jedovým aparátem.

Smysly

Kobry mají velmi dobře vyvinutý zrak a čich. Hadi cítí pachy pomocí Jacobsonova orgánu, který se nachází ve dvou jamkách vystlaných epitelem na horním patře tlamy. Rozeklaným jazykem z vnějšího prostředí zachytávají částečky pachu a ty pak na něm přenášejí do jamek Jacobsonova orgánu. Hadi naopak velmi špatně slyší, chybí jim totiž střední ucho s jednou sluchovou kůstkou.

Zajímavosti

Kobra indická patří do tzv. velké čtyřky nejnebezpečnějších hadů jižní Asie, kteří jsou zodpovědní za většinu úmrtí na hadí uštknutí. Proti němu existuje pro tyto čtyři druhy polyvalentní (kombinované) sérum. Za rok zemře v Indii na následky uštknutí kobrou okolo 10 000 lidí. Kobru si člověk může splést s některými druhy nejedovatých hadů, např. s užovkami. V Indii o kobrách koluje mnoho mýtů, včetně toho, že se páří s užovkami.
Žluté koření kurkuma se získává z oddenků kurkumovníku, používá se hojně v místní kuchyni, k barvení látek nebo jako léčivo. Údajně pomáhá i v případě hadího uštknutí, to se prokázalo při testech účinků kurkumy proti kobřímu jedu.
Jed mladých kober byl také používán jako droga. Zaříkávačům hadů bylo za uštknutí kobrou placeno. Projevy otravy byly slabé a zahrnovaly ztrátu vědomí, celkový útlum a pocity euforie.
Kobra je v hinduistické kultuře velmi respektovaným a obávaným zvířetem. V mytologii představuje mocné božstvo. Bůh Šiva je často zobrazován s ochrannou kobrou obtočenou kolem svého krku. Bůh Višnu obvykle leží na stočeném těle Adisheshay, božstvu v podobě obrovského hada s několika bobřími hlavami. Kobra je uctívána během hinduistického festivalu Nag Panchami. Také Buddha je někdy zobrazován s kobrou, která mu stíní roztaženým krkem.
Kobry jsou velmi populární mezi zaříkávači hadů, kteří předvádí jejich tanec při hraní na flétnu. Kobra při něm zaujímá obranný postoj s roztaženým krkem a výhružnými výpady. Had ve skutečnosti neslyší zvuk, ale následuje vizuální podnět, tedy pohyb flétny. Cítí také vibrace země, na kterou zaříkávač poklepává nohou. Pro bezpečnost je jed z jedových zubů kober pravidelně odebírán. Je to velmi cenná tekutina, která je vykupována za vysokou cenu.
Jed kober se používá ve výzkumu, výrobě analgetik a léků proti rakovině.
V minulosti zaříkávači hadů pořádali také zápasy mezi kobrou a mangustami nebo promykami mungo (Herpestes edwardsii), které jako potravu loví i velmi jedovaté hady. V tomto krvavém boji byl had ve většině případů zabit. Dnes jsou tyto zápasy zakázané.
I přes svoji jedovatost jsou kobry chovány jako domácí zvířata. V Indii patří mezi chráněné živočichy.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.