Klubák žlutozobý
(lat. Buphagus africanus, angl. yellow-billed oxpecker)
Klubák červenozobý
(lat. Buphagus erythrorhynchus, angl. red-billed oxpecker)
Popis
Klubáci patří mezi pěvce, do čeledi špačkovitých a jsou příbuzní i našim špačkům. Jsou to asi 20 cm velcí ptáci s hnědě zbarvenými zády a hlavou, břicho je zbarveno světleji. Klubáci mají silné nohy, díky kterým se udrží na kůži zvířat, kde si hledají potravu.
Tyto dva druhy se liší zbarvením zobáku, klubák žlutozobý má žlutý zobák s červenou špičkou a klubák červenozobý má celý zobák červený, navíc má žlutý kroužek okolo oka. Mladí ptáci mají zobák hnědý. Klubáci se vyskytují v otevřené krajině s dostatkem zvířat.
Hejno
Během období rozmnožování se rozdělují na menší skupinky, které se skládají z dominantního páru a jeho „pomocníků“, kteří se nemnoží. Po zbytek roku tvoří velká hejna.
Potrava
Tyto dva druhy klubáků jsou jedinými potravními specialisty z celé čeledi. Živí se především hmyzem a klíšťaty nasáklými krví, které vybírají z kůže velkých zvířat (hroši, kudu, impaly…). Tím svým hostitelům prospívají. Rádi také olizují krev z drobných ranek, ale někdy je sami úmyslně způsobují a dokonce vyštipují kusy masa. Tyto rány pak přitahují různé parazity, takže se nedá říct, že by vliv klubáků byl pouze kladný. Zvířata je ale přesto tolerují.
Rozmnožování
Hnízdění nastává během období dešťů. Klubáci se množí v menších skupinkách, které se skládají z dominantního páru a jeho „pomocníků“, což jsou většinou loňská mláďata. Páření i námluvy probíhají na hřbetech velkých zvířat. Společně postaví hnízdo ve stromové dutině, které vystelou srstí zvířat. Samice pak naklade 2–5 vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 12 dní. O vylíhlá mláďata se stará celá skupina. Pár hnízdí až třikrát za sezónu.
Komunikace
Velká hejna klubáků jsou dost hlučná. Jedinci sedící na hřbetech zvířat pozorují okolí a navzájem se varují pronikavým sykotem, pokud zpozorují nebezpečí. Pak celé hejno vzlétne, což je signál i pro další zvířata, že se blíží nebezpečí.
Zajímavosti
- Klubáci umějí napodobovat hlasy jiných ptáků, podobně jako další špačci.
- Anglický i vědecký název je odvozen od způsobu získávání potravy, kdy sedí na velkých savcích, dobytku a živí se jejich parazity. Každý den dospělý pták odstraní z kůže více než 100 samiček klíšťat nebo 13 000 larev klíšťat. Většina zvířat, na kterých se živí, si jich moc nevšímá, jen sloni je netolerují.
- Klubák červenozobý je častější než klubák žlutozobý, který vymizel např. v Jihoafrické republice okolo roku 1920. Důvodem byl asi příliš intenzivní lov buvolů a nosorožců ke konci 19. století. Pak následovala epidemie dobytčího moru, která situaci také nezlepšila. Dnes se druh opět šíří. I když nejsou klubáci přímo ohroženi, jejich stavy klesají v oblastech, kde se používají toxické pesticidy.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.