Humájúnova hrobka

Majestátní mauzoleum ve čtvrti Nizamuddin v Novém Dillí ukrývá ostatky druhého mughalského císaře Humájúna, který po roce vlády zahynul v důsledku nešťastného pádu ze schodů. Hrobku pro něj nechala v letech 1562-71 vybudovat jeho manželka Hadži Begum ve spolupráci s věhlasnými perskými architekty. Později zde byla pohřbena také ona, stejně jako její syn a několik dalších panovníků Mughalské říše. Stavba byla první hrobkou na indickém subkontinentu a posloužila mimo jiné jako vzor pro výstavbu slavného Tádž Mahalu v Ágře. Základním stavebním materiálem 47 m vysoké a 91 m široké budovy je červený pískovec, samotná hrobka je pak vystavěna z bílého a černého mramoru. Stavbu s mohutnou kupolí obklopují rozlehlé zahrady rozkouskované chodníky a vodními kanálky do pravidelných čtvercových úseků. V celém komplexu se nachází také mešita a další hrobky určené pro členy panovníkovy rodiny a vysoké úředníky císařského dvora. Od roku 1993 je areál Humájúnovy hrobky zařazen na Seznam UNESCO.