Huemul jižní

(lat. Hippocamelus bisulcus, angl. south andean deer, chilean guemal nebo huemul)

Popis

Huemul jižní patří mezi původní endemické druhy Jižní Ameriky. Huemuli jsou jedni z nejohroženějších zástupců čeledi jelenovitých (Cervidae). Jejich zbytkové populace se vyskytují v horách Argentiny a Chile, kde žijí v křovinatých, skalnatých oblastech a horských lesích. Léto tráví ve vysokých horách, na podzim sestupují do zalesněných údolí a tam tráví zimu.

Jsou velmi dobře adaptovaní na život v horách, jejich tělo je mohutné s kratšíma nohama. Huemuli dorůstají do výšky 80–90 cm, na délku měří 140–175 cm a dosahují váhy 70–90 kg. Samice jsou menší než samci. Hrubá srst je šedohnědá s bílým spodkem těla a krkem, dobře chrání zvířata před chladem a vlhkem. Paroží mají pouze samci, shazují ho každý rok na konci zimy. Oproti samicím mají ještě tmavou obličejovou masku ve tvaru Y.

Huemuli se mohou stát kořistí pum, domácích psů, mláďata loví také lišky a velcí dravci.

Stádo

Žijí ve stádech, kde jsou společně jedinci obou pohlaví, což je u kopytníků dost neobvyklé. Velikost skupiny se pohybuje od 2 do 11 jedinců. Samci huemulů se někdy mohou vyskytovat i solitérně. Téměř nejsou teritoriální a jen zřídkakdy dochází k soubojům mezi samci. Zvířata se sdružují, hlavně když se nachází daleko od skalnatých svahů, a to z důvodu ochrany proti predátorům.

Potrava

Huemulové jsou býložravci, živí se až 32 druhy rostlin. Nejčastěji žerou rostliny rodu barota (Gunnera) a pabuk (Nothofagus pumilio). Pabuk je ale také hlavním zdrojem potravy dovezeného jelena evropského, který je větší a konkuruje tak huemulovi. Dále spásají huemuli také byliny, keře, lišejníky a trávu.

Patří mezi přežvýkavce, potrava se zpracovává v čtyřdílném žaludku. Každé sousto je opakovaně přežvýkáno v ústech a postupně postupuje jednotlivými díly žaludku. Tím je zajištěno, že se z chudé potravy získá maximum živin.

Rozmnožování

Období rozmnožování nastává od února do května. Samci huemulů se snaží spářit s co největším počtem samic. Připravenost samic k páření zjišťují z feromonů obsažených v jejich moči. Březost trvá 200–220 dní, rodí se jen jedno mládě, které je tmavohnědě zbarvené. První měsíc života se skrývá před predátory, pak se vrátí ke stádu. Mládě je odstaveno ve věku 5 měsíců.

Komunikace

Huemulové se mezi sebou dorozumívají hlasově. Během rozmnožování dospělci často vrčí, frkají a různě se předvádí. Mláďata vydávají mečivé zvuky. Když jsou znepokojeni, funí a podupávají předníma nohama. Mají dobře vyvinutý zrak, sluch i čich.

Zajímavosti

  • Huemul je společně s kondorem andským vyobrazen na znaku Chile a patří také mezi jeho národní přírodní památky. Vyskytuje se v několika národních parcích v Chile a v sousedních oblastech Argentiny, na seznamu ohrožených druhů je od roku 1976.
  • Největší tlak na populace huemulů vyvíjí aktivity lidí, jako je odlesňování, introdukce nepůvodních druhů, pytláctví a fragmentace prostředí. Tyto vlivy vedly k izolaci jednotlivých populací, které jsou tak více náchylné k vymření. V roce 2006 se početnost huemulů odhadovala na 1 000–2 000 zvířat s klesající tendencí.
  • Pokus držet a množit tato zvířata v zajetí se příliš nezdařil.
  • Huemuli dobře plavou, hlavně díky srsti, která se skládá z dutých chlupů a dobře nadnáší.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.