Zámky na Loiře patří k architektonickým klenotům Francie. Podél nejdelší francouzské řeky, královské Loiry, byly vystavěny pevnosti a zámky, jež sloužily panovníkům k obraně před nepřáteli, ale také jako místo odpočinku, bujarých radovánek a milostných pletek. Oblast mezi městy Gien a Angers bývá také někdy nazývána jako „zahrada Francie“. Celkem se zde nachází asi 120 hlavních zámků, a tak se údolí Loiry může pochlubit největší koncentrací zámků na světě. Řada z nich je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Osídlení Loiry se datuje už do galorománských dob, oblibu u panovnických rodů odstartoval až Karel VII. On a jeho nástupci učinili z dolního toku Loiry svou hlavní sídelní oblast. Strohé starobylé hrady přestavěli na přepychová sídla, která postupně ztrácela charakter pevnosti. Postupně byla vystavěna sídla v Blois a Amboise, lovecký zámeček Chambord, nad řekou Cher zámek Chenonceau a další. Kromě honosných panských obydlí s nádhernými zahradami najdeme v údolí Loiry také několik klášterů (klášter sv. Martina v Tours, klášter sv. Aubina v Angers a další). Území severně od Loiry se také stalo dějištěm mnoha příběhů Johanky z Arku.