Pokud byste někdy chtěli strávit čas v přírodě, která byla vytvarována do dokonalosti a „dokrášlená“ fjordy, horami, ledovci, řekami a vodopády tak, až vám z toho půjde hlava kolem, tak je volba zcela jasná: Norsko. Je-li těžké vyrovnat se s představou, že jste v této severské zemi ještě nebyli, udělejte s tím něco a zbavte se výčitek svědomí. Jeďte za nedotčenou přírodou mimo vyšlapané cesty. Ti, kteří již mají návštěvu těchto končin za sebou, popisují své zážitky slovy jako úžasné, báječné a ohromující. Dopřejte si i vy zážitky, které na vás čekají u norských fjordů – mistrovských děl přírody. Byť jsou to především fjordy a hory, proč sem lidé přijíždějí, není to celý obrázek. Pokud je mi známo, není to ani celá pointa návštěvy zde – skrývají se tu tajemství a dobrodružství daleko od vědomí návštěvníků, a možná je to tak i dobře.
Ledovce vytvarovaly Norsko
Zdejší krajina nebyla vždy tak zvrásněná a tak rozmanitá s velkými výškovými rozdíly. V průběhu posledních 2 až 3 milionů let bylo Norsko v delších časových úsecích během asi 20 dob ledových pokryto většími a menšími ledovci. Ty krajinu pomocí balvanů pod sebou vydlabaly a vytvářely hluboké, úzké fjordy a strmé stěny hor s vodopády, kde se voda řítí stovky metrů dolů, bujná údolí a divokou, krásnou přírodu. Před 20 000 lety kryl led větší část severní Evropy, ale pak začala teplota stoupat, led tát a z oblasti začal mizet. Před 5 000 lety zase nastalo chladnější podnebí a např. Jostedalsbreen, největší ledovec na evropské pevnině, se znovuzrodil. Velké kontrasty na krátké vzdálenosti jsou pro národní park Jostedalsbreen příznačné. Putováním z fjordů na vrcholy dolů k údolí zažijete změny, které se rovnají těm, jako kdybyste přecházeli z jednoho ročního období do druhého.
Silné proudy
Jedete-li do Norska po silnici, můžete se s prvním fjordem setkat už na norsko-švédských hranicích – pod svinesundským mostem. S fjordy se ale nesetkáte jen na pobřeží Norska, nýbrž i v podobě protáhlých, často rozvětvených jezer, obklopených strmými horami. Na některých místech se v nejužších místech fjordů vytváří velmi silné proudy s víry, v Saltstraumenu nedaleko města Bodø v severním Norsku najdete dokonce nejsilnější mořský proud na světě. Je schopen stáhnout lodě dolů, když se pravidelně 4x denně přelévají miliony kubíků mořské vody.
Sognefjorden
Je nejdelším (204 km) a nejhlubším (1 400 m) fjordem v Norsku a nachází se uprostřed západního Norska a zdejší oblasti fjordů. Největší hory podél fjordu jsou přes 1 700 m vysoké. Jsou to ale úzká ramena fjordů dále od pobřeží a sevřená strmými horami, která opravdu dokážou uchvátit, jako např. Geirangerfjord, Nærøyfjord a Jøssingfjord. Poslední je považován za nejdivočejší ze všech. Každý si tu může najít „svůj“ fjord.
Balestrand
Tento fjord se nachází u Sognefjordu mezi vysokými, sněhem krytými horami v bujné krajině fjordů. Tři ramena fjordu se zařezávají do vnitrozemí a osady tu leží jako perly mezi fjordem a horami. Balestrandu se brzy všimli mj. umělci, kteří od začátku 19. století přijížděli stavět své vlastní vily ve svérázném „švýcarském stylu“. Tyto vily dodnes přispívají k rázovité atmosféře, a lidé se sem rádi vracejí. Pěší túra mezi vilami umělců vás dovede k hotelu Kvikneʼs Hotel. Také Hotel Union Øye u Hjørundfjordu je jedním z nejhistoričtějších hotelů v Norsku. V knihách návštěv najdeme řadu královských a dalších slavných hostů.
Fjærland, Nærøyfjord a železnice Flåmsbana
Fjærland je místem, kde se Sognefjord setkává s ledovcem Jostedalsbreen a považuje se za jedno z nejkrásnějších ramen fjordu v kraji. Podél fjordu leží opuštěné osady a usedlosti jako pomníky dřívějších dob a jejich bojů o přežití. Nezajet k Nærøyfjordu, nejužšímu ramenu fjordu v Evropě s „nadpřirozenou atmosférou“, by bylo opravdu hříchem. 40minutová cesta vlakem v srdci fjordů je docela napínavá. Překonáte bezmála 900metrový výškový rozdíl a krajina a výhledy se vám budou střídat tak rychle, že na jejich rozležení v hlavě bude velmi málo času. Zažijete některé z nejdramatičtějších kontrastů od idylické krajiny oblasti Sognefjordu po kolmé stěny hor, okolo hřímajících vodopádů až po vysoké hory pokryté po celý rok sněhem. Železnice je proslulá i jako vizitka vynikajícího inženýrského umění.
Hardangerfjorden
Jedná se o 170 km dlouhý, tedy druhý nejdelší fjord v Norsku. Dělí se do asi dvaceti menších fjordů. Studená voda z hor se ve fjordu mísí s vodou, která má v sobě stále něco z teplé vody z okolí rovníku. Úzké silnice tady kopírují fjordy. Jsme uprostřed největší kvetoucí ovocné zahrady Norska. Fjord je obklopený dramatickými vodopády a ledovci a je to zážitek projíždět kolem, když v úzkém pásu mezi fjordem a horami kvetou jabloně, hrušně, švestky, třešně, višně, broskve a meruňky. Barevná nádhera udělá ještě silnější dojem, když ji vidíme v panoramatu smolově temných vod fjordu, šedých a strmých stěn svírajících horstev a sněhem pokrytých vrcholů hor a ledovců. Mírné podnebí chráněné před vlivy pobřeží, slunné svahy a jasné, světlé letní noci poskytují dobré podmínky ovoci, které dozrává od poloviny srpna do poloviny září. Odsud pochází jeden z nejslavnějších norských obrazů a symbolů Norů - Svatební cesta v Hardangeru. Vysoko nad fjordem se jako orlí hnízdo tyčí na strmé stráni velký počet usedlostí horských sedláků. Jednou takovou je Kjeåsen, 600 metrů nad Hardangerfjordem. Vøringsfossen je jeden z mohutných vodopádů tvořících pomyslnou bránu do oblasti zvané Hardanger. Se svými 182 m volného pádu a snadnou přístupností je asi nejznámějším vodopádem Norska, ukrytým v sevřeném údolí dravých řek a bizarních skal. Pocítíte vzduch tak vlhký, jak je to možné jen u Vøringsfossen.
Geiranger
Jedním z nejimpozantnějších míst v Norsku je pověstný 16 km dlouhý Geirangerfjord. Kuriozita kulturní krajiny s domky rozesetými po stráních a burácejícími vodopády padajícími přes okraj příkrých svahů je tím, co každého hned uhodí do očí a spolu s Nærøyfjordem přispělo k zařazení na Seznam kulturního dědictví UNESCO. Tady se kdysi třela nouze s bídou. Kamenitá políčka mohla jenom tak tak uživit rodiny sedláků. U fjordu Geiranger můžete opravdu cítit celou tu drsnou a smutnou historii touhy po svobodě i hrdost a statečnost těch, kteří tu žijí, a všechnu tu touhu i bolest, z níž se místní dodnes ve svých písních, básních a baladách vyzpívávají.
Tři údolí
Tři nádherná údolí začínající obcemi Stryn, Loen a Olden mají nashromážděno tolik zajímavostí a přírodních krás jako málokde jinde, že se všechna nepodaří vtěsnat ani do těch mnoha zájezdů, které se sem každý rok pořádají. Nordfjord s mnoha zátokami a velehorami se zasněženými vrcholy zvedajícími se místy přímo z fjordu, bujným rostlinstvem, romantickými skalisky, bystřinami a vodopády dotvářejí neopakovatelnou atmosféru. Silnice po severní straně fjordu se nazývá Panoramatická silnice a je neodolatelnou výzvou. I malá hora jako Skåla (1 848 m) u Loenu může, podobně jako třeba Mont Blanc, člověku připadat extrémně vysoká, strmější a drsnější, když můžete vidět z hladiny moře až po vrchol.
Vyhlášené fjordy
Norské fjordy byly časopisem National Geographic Traveller vyhlášeny nejlepším turistickým cílem na světě. 200 odborníků na cestovní ruch vyhodnotilo přírodu, kulturu a ochranu životního prostředí ve 115 destinacích a vybralo z nich právě norské fjordy. Jiným takovým místem je Reinefjord na Lofotech: výhled na něj byl časopisem Time vybrán jako nejúžasnější na světě. Příroda kolem ale není vždy drsná – pokojnější idylky nabízejí např. Boknafjord nedaleko Stavangeru a fjordy kolem Bergenu. Vyhledáváte-li ale naopak adrenalinové zážitky, vydejte se po silnicích jako Cesta trollů, Stalheimskleivene, Cestě orlů, Lysevegen se svými 27 serpentinami, Gaularfjellsvegen, Måbødalen atd. A to jsem ještě nezmínil četné silnice podél fjordů.
Autorem článku je Yngvar Brenna, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.