Buvolec stepní
(lat. Alcelaphus buselaphus, angl. hartebeest, Swayne's Hartebeest nebo kongoni)
Buvolec modrý
(lat. Damaliscus lunatus, angl. common tsessebe, topi nebo sassaby)
Popis
Buvolci patří mezi turovitá zvířata (ovce, kozy, tuři, antilopy). Dokážou vyvinout rychlost až 70 km/h, a tak patří k nejrychlejším druhům antilop (především buvolec modrý). Dosahují výšky 150–230 cm a váhy 120–200 kg. Rohy mají obě pohlaví a mohou být dlouhé až 70 cm, slouží hlavně k obraně teritoria a lákání samic během doby páření. Zbarvení srsti u samců je tmavě hnědé s černými skvrnami, samice a mláďata jsou světlejší. Končetiny jsou šedivé nebo modravě černé.
Nejčastěji se vyskytují na záplavových územích, ale také v suchých savanách, pláních a málo zalesněných oblastech. Loví je větší predátoři, jako jsou levharti a lvi. Ve volné přírodě se dožívají maximálně 15 let.
Stádo
Jsou to sociální zvířata, která se sdružují do menších rozvolněných skupin o 5–20 jedincích. Stádo je tvořeno dominantním samcem a samicemi s mláďaty. Mladí samci se sdružují do mládeneckých skupin až o 30 zvířatech. Buvolci se také sdružují do stád s dalšími druhy antilop, zebrami a pštrosy.
Potrava
Buvolci patří mezi přežvýkavce, takže spasená potrava se několikrát vrací z žaludku do tlamy k opakovanému rozžvýkání. Spásají hlavně trávu, listy a jinou vegetaci. Pokud mají přístup k zelené potravě, vydrží dlouho bez vody, jinak potřebují pít téměř denně. Za vodou cestují až na vzdálenost 5 km.
Rozmnožování
Období rozmnožování nastává v půlce února a trvá do března. Buvolci mají dvě rozmnožovací strategie, které závisí na hustotě jejich populace. Při nízké hustotě jedinců si samci zabírají větší teritoria s 2-10 samicemi, která si značí močí, trusem a sekretem ze žláz. Při vysokých hustotách zvířat by samec neuhlídal samice ve svém teritoriu, a proto zabere jen malé území, tzv. lek, který těsně sousedí s leky dalších samců. Na jejich hranicích dochází k soubojům mezi samci, kteří si klekají na kolena a snaží se svého rivala přetlačit a dostat na zem.
Dlouhodobé a časté boje bez možnosti se napást samce vyčerpají, pak se zvyšuje riziko, že bude uloven nějakým predátorem. Hyeny často sedí a pozorují souboje, a když si vyčerpané zvíře lehne, aby si odpočinulo, zaútočí na něj. Samice přichází a vybírají samce podle rozlohy, umístění jeho leku, množství a kvality dostupné potravy. Dominantní samci jsou ve středu, zde se musí vyrovnat s velkým tlakem konkurence, území si tak udrží jen ti nejlepší z nich. Samci ze středu jsou preferováni, samice se během říje páří až se 4 samci.
Březost trvá 7 měsíců a rodí se většinou jedno mládě, které se několik prvních dní ukrývá v trávě a pak se s matkou připojí ke stádu. S ostatními mláďaty tvoří „školky“, které jsou hlídány jednou samicí, zatímco se ostatní pasou.
Komunikace
Jedním z hlavních komunikačních prostředků buvolců je pach. Samci i samice využívají sekrety z preorbitálních žláz (před okem) ke značkování území, při námluvách atd. Otírají sekrety o vegetaci nebo si jimi potírají rohy a hlavu. Teritoriální chování samců zahrnuje válení se v bahně, chrochtání, značkování teritoria i hrabání v zemi kopyty a rohy, které je také projevem agrese.
Smysly
Buvolci mají dobrý zrak a sluch, které využívají na obranu proti predátorům.
Zajímavosti
- Jedinci, kteří během pasení hlídají stádo, často vylézají na termitiště, odkud mají lepší rozhled do okolí. Jde spíše o vymezování teritoria než ochranu před predátory. Termitiště jsou také jejich oblíbeným místem k odpočinku nebo dokonce spánku, při kterém si lehají a hlavu si pokládají na zem.
- Začátkem 20. století patřili buvolci mezi nejčastější africké kopytníky, postupně byli na mnoha místech vyhubeni a v současné době jejich počty stále klesají. Hlavní příčinou je ničení jejich přirozeného prostředí, vliv zemědělství a lovu, ale také nemoci a častější sucha. Buvolci jsou loveni místními obyvateli pro maso a lovci pro trofeje.
- Anglické označení hartebeest pochází z afrikánštiny. Tento název jim dali jihoafričtí Búrové, kterým připomínal buvolec jelena - holandsky hert, beest znamená zvíře (jako beast v angličtině).
- Staří Egypťané si drželi polodomestikované buvolce jako obětní zvířata.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.