Historické městečko se zhruba 20 tisíci obyvateli leží v údolí řeky Lašva (přítok Bosny) v nadmořské výšce 514 m. Na sever od města leží pohoří Vlašić, jehož nejvyšší vrchol dosahuje 1 943 m, na jih pohoří Vilenica. Travnik je hlavním městem Středobosenského kantonu, který je součástí muslimsko-chorvatského útvaru Federace Bosna i Hercegovina.
Travnik byl sídlem guvernérů Bosny (vezírů) v letech 1686-1850, tedy v letech vlády osmanských Turků. Z tohoto faktu pramení jeho bohaté historické dědictví. Cestovatelé projíždějící městem od 16. do 19. století ho často označovali za nejvíce orientální město Evropy. Turci zde po svém příchodu zdokonalili pevnost, která tu stála už od středověku, postavili mešity, medresy (koránové školy) a mahaly (obytné čtvrti), vybudovali také silnice a vodovodní systém.
Travnik si dodnes do značné míry zachoval svůj orientální charakter. Velký požár v roce 1903 bohužel zničil velkou část obytných čtvrtí (mahal), ale středověká pevnost, mnohé mešity a další osmanské památky zůstaly zachovány.
Čím se Travnik proslavil?
Travnik je proslulý výrobou ovčího sýra (Vlašički sir, Travnički sir), který je podobný řecké fetě či našemu balkánskému sýru a který se odtud vyváží do Evropy i Ameriky. Kromě toho je to rodné město spisovatele Ivo Andriće, nositele Nobelovy ceny, který je autorem knih Most na Drině (1944), Travnická kronika (1941) a dalších.
Historie
V okolí Travniku byly objeveny stopy římského osídlení. Ve středověku byla tato oblast součástí nezávislého bosenského státu pod názvem župa Lašva. Travnik byl jen jednou z mnoha bosenských pevností (zdejší pevnost se nazývala kaštel). Po dobytí Bosny Osmanskou říší konvertovala většina zdejší chorvatské katolické populace k islámu.
Město získávalo na významu a koncem 17. století se dokonce stalo hlavním městem regionu (tzv. Bosenského pašalíku) a sídlem vezírů. Sarajevo bylo v tuto dobu vypleněno habsburským vojevůdcem Evženem Savojským. Travnik byl významným centrem obchodu a řemesel, takže sem proudili kupci z Dubrovníku, Srbska i jiných částí Osmanské říše, ale také centrem diplomacie - vlády Francie a Rakouska-Uherska zde měly dokonce své konzuláty.
Počínaje příchodem Habsburků v roce 1878 nastal úpadek města, mnohem rychleji se rozvíjely Sarajevo, Mostar, Tuzla a Zenica. Ve stejné době však byla zahájena industrializace a založen zdejší textilní a dřevozpracující průmysl.
Bosenská válka
Za války v Bosně v 90. letech 20. století Travnik téměř unikl bojům muslimů a Chorvatů se srbským vojskem. Zato však byl svědkem bojů mezi bývalými spojenci, Chorvaty a muslimy, které ukončilo až podepsání Washingtonské mírové smlouvy. Dnes tvoří většinu obyvatelstva Bosňáci (muslimové) - asi 86 %, zbytek jsou Chorvati.
Památky a zajímavá místa
Pevnost (citadela) – přežila i požár v roce 1903, takže dodnes můžeme obdivovat ruiny administrativního centra celého Bosenského pašalíku. Pod pevností se zachovalo několik domků postavených v tradičním osmanském stylu. Z citadely se nabízí krásný výhled na město s několika minarety mešit a hodinovou věží na obzoru.
Šarena džamija (Barevná mešita) – mešita postavená v 18. století a obnovená po požáru v roce 1815. Už od svého vzniku proslula tím, že byly v jejím přízemí obchůdky, a je tomu tak dodnes. V islámském světě je zcela ojedinělé používání mešity jak k církevním, tak i světským účelům. Název barevná (či zdobená) získala mešita díky krásným uměleckým detailům na vnější zdi i v interiéru. Ne vždy je však mešita pro turisty přístupná zevnitř. Za vidění stojí staré dřevěné vstupní dveře.
Hodinové věže (Sahat kula) – jsou ve městě dokonce dvě. Turci stavěli po celé své říši tyto věže se čtvercovým půdorysem, které ukazovaly čas na čtyři strany, aby všichni věřící věděli, kdy nastane čas modlitby. Vyšší z věží měří 20 metrů.
Rodný dům Ivo Andriće – údajně rodný domek nejslavnějšího bosenského spisovatele, i když se spekuluje o tom, že se zde nenarodil. Dnes je přeměněn na muzeum.
Hadži Ali-begova mešita – je jednou z mnoha islámských svatostánků ve městě. Je zajímavá slunečními hodinami.
Plava voda – silný pramen u úpatí hory Vlašić. U něj stojí medresa v neomaurském stylu. U pramene je několik kaváren a restaurací specializovaných na ryby z pramene.