Bruggy (vlámsky Brugge, francouzsky Brugges) jsou hlavním městem provincie Západní Flandry a pravděpodobně nejkrásnějším městem Belgie. Mají svoji neopakovatelnou atmosféru danou nejen zachovalou středověkou architekturou upomínající na někdejší bohatství, ale také sítí úzkých kanálů. Historické centrum bylo v roce 2000 zapsáno na Seznam kulturního dědictví UNESCO a v roce 2002 se Bruggy staly evropským Hlavním městem kultury. Dnes tu žije 117 tisíc obyvatel, turistů však přijíždí ročně několik milionů. Neuvidíte tu žádné billboardy a výškové budovy, doprava v centru je velmi omezená.
Ze sportovních událostí je třeba připomenout cyklistický závod Kolem Flander, který v Bruggách začíná, z kultury stačí zmínit film V Bruggách (In Brugges), v němž hraje město výraznou úlohu a který krásně vystihuje jeho atmosféru.
Historie Brugg
Opevnění postavené zde původně Římany bylo obnoveno flanderským hrabětem v 9. století na obranu proti nájezdům Vikingů. V roce 1128 získaly Bruggy status města a o 6 let později získaly díky bouři, která vytvořila přírodní kanál Zwin, přístup k moři. Ve 13. století už bylo město jedním z nejvýznamnějších center mezinárodního obchodu na světě. Zbohatlo především díky výrobě sukna z dovážené anglické a skotské vlny a následnému obchodu se suknem (podobně jako jeho rival Gent). Bruggy se staly součástí obchodního spolku Hanza. Usazovali se tu kupci z celé Evropy, včetně Portugalců, Janovanů, Benátčanů i Kastilanů (Španělů).
Podle jedné z teorií právě zde vzniklo slovo burza, podle rodiny van der Beurse, která zde založila v roce 1309 první směnárnu. Postupně tu vznikl nejvyspělejší peněžní trh v Nizozemí. Bohaté město bylo schopno udržet i vlastní armádu, která např. pomohla flanderskému hraběti při vítězství nad Francouzi v bitvě u Courtrai v roce 1302.
V 15. století ovládl Bruggy burgundský vévoda Filip Dobrý. V tu dobu se už město rozrostlo natolik, že mělo populaci 200 000 lidí. Zdejší tkalci byli považování za nejlepší na světě. Byla tu publikována první tištěná kniha v angličtině na světě. Světově proslulou se stala vlámská malířská škola. Poté ale začalo moře zanášet kanál Zwin, a tedy přístup k moři, což vedlo k úpadku města a na důležitosti získaly na jeho úkor Antverpy. Bruggy se už ekonomicky nevzpamatovaly, přestože v 17. století tu začala vznikat tradice výroby krajek.
Středověká výstavba, úzké uličky a kanály ale zůstaly zachovány a koncem 19. století se Bruggy staly jedním z prvních světových center cestovního ruchu, když začali přijíždět především bohatí Angličané a Francouzi. Také z obou světových válek vyšlo město nepoškozené a turismus se stal jeho hlavním zdrojem příjmu. V roce 1907 zde byl vybudován moderní přístav Zeebrugge a později natolik rozšířen, že jsou dnes Bruggy znovu i centrem námořního obchodu (přístav je druhý největší v Belgii po Antverpách a jeden z největších v Evropě).
Bruggy – zajímavosti a památky
Grote Markt – je v překladu Velké náměstí, ale často se mu říká jednoduše jenom Markt. Dominuje mu zvonice Belfort, která vyrůstá z budovy bývalé tržnice a je vysoká 83 metrů. Není to příliš dobře vidět, ale zvonice je asi o metr nahnutá. Po 366 schodech se dá vystoupit na věž, odkud se naskýtá strhující výhled, za dobrého počasí někdy až na moře. Na věži je instalovaná zvonkohra ze 47 zvonů. Zvonice byla postavena ve zlatých časech 13. století, dnešní podoba je ale z 15. století. Před vstupem se můžete setkat s poměrně dlouhou frontou. Na náměstí dále stojí středověké štítové domy a také sochy Pietra de Conincka a Jana Breidela, měšťanů, kteří stáli v čele povstání proti Francouzům v roce 1302.
Náměstí Burg – je přímým sousedem náměstí Grote Markt. Stojí tu krásné měšťanské domy, především radnice (Stadhuis) z přelomu 14. a 15. století, podle jejíhož vzoru se pak stavěly i radnice v Bruselu, Gentu a Lovani. Fasádu zdobí sochy biblických postav i flanderských hrabat, uvnitř je k vidění krásný gotický sál. Dále zde návštěvník může vidět soudní palác (Oude Griffie) s renesančním průčelím, v němž dnes sídlí městský archiv.
Bazilika Svaté krve (Basiliek van het Heilig Bloed) – stojí také na náměstí Burg. Je tvořena dvěma naprosto odlišnými kaplemi – Dolní kaple je románská, Horní je novogotická (byla postavena poté, co původní kapli zničila francouzská vojska). V Horní kapli se nachází jedna z nejposvátnějších relikvií v Evropě, několik kapek údajné Kristovy krve, které byly kolem roku 1150 dovezeny z Palestiny.
Rybí trh (Vismarkt) – je v provozu od úterý do soboty, prodávají se tu mořské ryby. Odtud lze podél vodního kanálu, odkud vyplouvají loďky na výlety po kanálech, dojít k soše s hvězdičkami nad hlavou, je to překvapivě český světec Jan Nepomucký.
Lodní výlet po kanálech – je v Bruggách více než žádoucí, protože se tak turista dostane i do míst, kam pěšky nemůže (ne všechny kanály přiléhají k ulicím). Na kanálech je velice živo, přestože město omezuje množství licencí poskytovaných majitelům loděk, aby nebyly vodní cesty turisty ucpané. Odplouvá se z několika různých míst každých pár minut. I u loděk se můžete setkat s frontou turistů.
Choco-Story – muzeum čokolády ukazuje výrobu této dobroty od kakaového bobu až po hotovou čokoládu. Dozvíte se i něco o zrodu belgických pralinek, na závěr se výroba předvádí v praxi a dostanete i ochutnat. O kus dál leží ještě pobočka muzea věnovaná výrobě belgických hranolků (Friet Museum).
Groeninge Museum – galerie obrazů, která zahrnuje slavná díla vlámského malířství, včetně autorů jako Jan van Eyck, Rogier van der Weyden, Hugo van der Goes, Hans Memling, Gerard David a také Hieronymus Bosch. O kousek dál stojí i další muzea věnovaná umění, Arentshuis a Gruuthuse Museum. Druhé muzeum je věnováno i užitému umění a disponuje bohatou sbírkou tapisérií.
Kostel Panny Marie (Onthaalkerk Onze-Lieve-Vrouw) – se počínaje rokem 1220 stavěl po dobu asi 200 let, takže je směsicí stavebních slohů a stylů. Napravo od vchodu tu najdete Madonu s dítětem od Michelangela, jedinou sochu, která za jeho života opustila Itálii. Dále jsou uvnitř zdobené renesanční náhrobky Marie Burgundské a jejího otce Karla Smělého. Kostel však vyniká především 122 metrů vysokou věží.
St-Janshospitaal a Muzeum Hanse Memlinga – budova sloužila od 12. do 20. století jako nemocnice. Návštěvníci tu dnes mohou vidět staré nemocniční pokoje, lékárnu atd., ale také kapli, která byla v časech burgundské éry 15. století vyzdobena obrazy Hanse Memlinga, který prožil většinu svého života v Bruggách.
Muzeum diamantů – sleduje podobně jako muzeum čokolády cestu diamantů od jejich těžby až po závěrečné leštění.
Katedrála svatého Salvátora (Sint Salvatorkathedraal) – převážně gotický kostel ze žlutých cihel a poměrně strohým interiérem byl v 19. století povýšen na katedrálu.
Dvůr bekyní (Begijnhof) – bíle omítnuté domky ženského kláštera řádu benediktinek najdete v klidném zákoutí u vodního kanálu. Dříve patřil mniškám řádu bekyní, který založil ve 12. století Lambert Le Begue. Řeholnice nemusely skládat slib a měly právo vrátit se do běžného života. Řada příslušnic tohoto spolku byla upálena na hranici za kacířství, než začal být řád tolerován.