Malebné město Gjirokastër je proslulé zejména svojí tradiční kamennou architekturou. Šedobílé břidlicové střechy mají zásluhu na jeho přízvisku "město bílých střech". Domky jsou rozloženy na úbočích svahů pod pevností na vrcholku kopce. Za vlády Turků se stal Gjirokastër administrativním centrem provincie (sandžaku). Narodil se tu jediný albánský spisovatel známý po celém světě, Ismail Kadare, a také představitel válečného odboje a potom 40 let vůdce komunistické Albánie, Enver Hodža. Citadela vysoko nad městem a údolím řeky Drini pochází původně už ze 4. století, dnešní hradby, věže a brány jsou však z větší části z počátku 19. století, kdy je nechal zrekonstruovat Ali Paša Tepelenský. Až do roku 1971 sloužil hrad jako vězení. Kromě jiného tam najdete údajně americké letadlo, sestřelené nad albánským územím. Staré domky Gjirokastëru, rovněž většinou z 19. století, jsou opravdu krásné a ojedinělé. Z bezpečnostních důvodů, které odkazují k albánské tradici krevní msty, jsou obytné místnosti a malá okna jen v horních patrech. Přízemí bez oken sloužilo jako skladiště a cisterna na dešťovou vodu. Charakteristické jsou i kryté vysunuté balkony, uvnitř potom vyřezávané dřevěné stropy a trámy nesoucí břidlicovou střechu. V roce 2005 bylo město zapsáno na Seznam UNESCO.