(lat. Dasyprocta punctata, angl. Central American agouti)
Popis
Aguti je středně velký plachý hlodavec. Vyskytuje se ve dvou oddělených oblastech. První sahá od jižního Mexika přes státy Střední Ameriky až po Ekvádor, Kolumbii a Venezuelu. Druhá se nachází převážně v Bolívii s přesahem do okolních států. Aguti byl také vysazen lidmi na Kubě, Bahamách, Kajmanech, Jamajce a na ostrově Hispaniola (který tvoří státy Haiti a Dominikánská republika). Aguti je dost přizpůsobivý a tak ho najdeme v různých typech prostředí, nejčastěji v lesích, křovinatých oblastech, savanách a zemědělské krajině.
Svým vzhledem připomíná aguti něco mezi králíkem a morčetem, jeho štíhlé tělo je dlouhé 40 až 60 cm a dosahuje váhy 2 až 4 kg. Má velmi krátký skoro neznatelný ocas. Zbarvení lesklé srsti je proměnlivé a závisí na prostředí, kde zvíře žije. Na přední části těla se pohybuje od zlatavé přes různé odstíny hnědé, olivové až k načernalému zbarvení. Zadek bývá zlatavý nebo naopak hodně tmavý, spodek těla je nažloutlý. Na hlavě má malé uši.
Aguti je aktivní ve dne, kdy si hledá potravu, noci tráví ukrytý v norách nebo skrýších. Žije často v blízkosti vody a je velmi dobrým plavcem. V případě nebezpečí aguti ztuhne s přední nohou zvednutou, anebo prudce vyběhne do husté vegetace, kde se skryje. Stává se kořistí velkého počtu predátorů, jako jsou draví ptáci, velcí hadi, jaguáři atd. V přírodě se dožívá okolo 10 let.
Sociální uspořádání
Aguti žije v páru, který spolu zůstává po celý život. Pár obývá malé teritorium, které si společně značkuje a hlídá. Nachází se v něm vždy několik stromů s ovocem a zdroj vody. Obranu teritoria obstarává samec, vetřelce okamžitě zastrašuje a vyhání pryč, někdy dochází ke rvačce, která může skončit i vážným zraněním jednoho z nich.
Potrava
Aguti se živí převážně ovocem a semeny, pravidelně navštěvuje stromy, kde zrovna dozrává ovoce. Dobře slyší, a tak ho i na velkou vzdálenost zvuk padajícího ovoce upozorní, kam se má vydat. Často také následuje tlupy opic, které shazují ovoce na zem. Nadbytečnou potravu si do zásoby zahrabává do země, tím napomáhá rozšiřování semen mnoha stromů a udržování lesního ekosystému. Aguti také občas žere listy, hlízy, kořeny rostlin a vodní korýše. Při krmení sedí na zadních nohách a předními si potravu přidržuje a otáčí.
Komunikace
Aguti komunikuje s dalšími jedinci hlavně prostřednictvím pachů, samec i samice značkují společné teritorium výměškem pachových žláz. Velmi dobře je vyvinutý i zrak a sluch, kterým si vyhledává potravu. Agutiové mezi sebou udržují dobré vztahy vzájemnou péčí o srst a vybíráním parazitů. Při obraně teritoria vydává samec zvuky podobné štěkotu malého psa.
Rozmnožování
Aguti je jedním z druhů, který žije v monogamním páru. K rozmnožování může docházet po celý rok, ale většina mláďat se rodí v období mezi březnem a červencem, kdy je nejvíce ovoce. Během námluv samec stříká na samici svoji moč, aby jí dostal do správné „nálady“ a ona mu dovolila se k ní přiblížit.
Březost aguti je dlouhá 104 až 120 dní, na jejím konci samice vyhrabe noru a do ní porodí jedno až čtyři mláďata (obvykle dvě). Ta jsou už při narození plně vyvinutá, mají srst, otevřené oči a za hodinu umí i běhat. Samice s nimi noru nesdílí, má kousek vedle svojí vlastní, jak mláďata rostou, stěhuje je do větších nor. Do věku 20 týdnů o ně matka pečuje, pak jsou už samostatná a rodiče opouštějí ve chvíli, kdy se jim narodí další vrh.
Zajímavosti
- Vertikálně dokáže aguti vyskočit z místa do výšky dvou metrů.
- Aguti je jedno z mála druhů zvířat, které dokáže otevřít velmi tvrdá semena juvie ztepilé (Bertholletia excelsa), známé jako para ořechy, pouze díky svým ostrým zubům.
- Je považován za málo dotčený druh. Početnost populací aguti ohrožuje hlavně odlesňování krajiny, ničení jejich životního prostředí a lov. Aguti je často loven jako zdroj masa anebo chytán pro trh s domácími zvířaty, protože se dá snadno ochočit. V oblastech, kde je tlak lovců vyšší, přesouvá svoji aktivitu do nočních hodin.
- V oblastech, kde se pěstuje cukrová třtina a banány, chodí aguti za potravou i na plantáže a stává se tak polním škůdcem.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.